Pracovní zkušenost - Tulia Zanzibar Unique Beach Resort část 2.

5. června 2017 v 19:29 | Petr Roškota |  Pracovní zkušenost - Tulia Zanzibar Unique Beach Resort
Tak jsem se dostal k napsání druhé části mé pracovní zkušenosti z resortu Tulia Unique Beach na Zanzibaru, ne však poslední :) Děkuju za všechny like a komentáře - jsem rád, že vás tohle čtení baví a já vím, že to nepíšu jen pro sebe. Poprosím co nejvíce sdílet, sdílet a sdílet - ne kvůli mě, ale především aby si ostatní z našeho oboru mohli přečíst o mé zkušenosti a porozumět prapodivným manýrům, než se rozhodnou vydat na toto místo. O každém místě a pozici jsem si totiž vždy mohl přečíst nějáké pracovní recenze (např. Glassdoor je na to skvělý nástroj), ale bohužel o Tulii se nikde nedočtete - až do teď. Dnes vám poodhalím přípravy na tuto cestu včetně základních bodů v e-mailu od pana ředitele a mé první seznámení s resortem a managementem.

... Další den po telefonátu s majitelem jsem obdržel e-mail - Vítejte na palubě, Petře. E-mail od pana ředitele obsahoval informace o Zanzibaru, mé cestě, finanční podmínky, očkování, apod. Samozřejmě jsem měl plno otázek, a tak z naší konverzace vypíšu jen pár nejdůležitějších bodů:

1) Pracovní smlouva - nikde nebyla žádná zmínka o pracovní smlouvě, požádal jsem tedy o předběžný náhled smlouvy. Náhled smlouvy mi dorazil se slovy - Smlouva je pouze pro místní zaměstnance, ta pro vás nebude důležitá. Jinými slovy - jedete do Afriky pracovat na černo. S čím souvisí i pracovní povolení, to čeští majitelé neřeší, vzhledem k tomu, jak často tam točí lidi a proto do resortu pravidelně jezdí úředníci z imigračního a vždy dostanou oběd a obálku (obsah jsem neviděl, takže se můžeme pouze domnívat co obsahuje🙂). Zaměstnanci z čech tedy příjíždí buď na turistické nebo business vízum, které si hradí na letišti (zhruba 5500 CZK) a následně jim je propláceno (možná).

2) Výplata - byl jsem velmi zvědav, jak obdržím výplatu, v jaké měně a zda si ji budu muset schovávát do polštáře. Tak prý ne, výplata mi bude chodit v čechách na účet, kterou posílá pan majitel. Což je přeci divné, pokud podnikají v Africe, aspoň finančnímu úřadu to musí být divné.

3) Zdravotní pojištění - v e-mailu mi bylo doporučeno si uzavřít cestovní pojištění. Na otázku proč nebudu mít zdravotní pojištění v této zemi, mi bylo odpovězeno, že v Africe takové pojištění nefunguje - což je pravda, pokud tam pracujete nelegálně. Takže jsem si sjednal pracovní pojištění do světa na 10 měsíců (6.000 CZK). Zde už si můžete začít poznamenávat finanční částky mých výdajů a příjmů, a kdo napíše správnou celkovou sumu, získá neuvěřilnou cenu :)

4) Letenky - byl jsem vyzván, ať si koupím letenku a nahlásím kdy přiletím. Samozřejmě jsem se zeptal, proč si ji mám kupovat, když bylo jasně domluveno, že mi ji resort zaplatí. Na to mi pan ředitel odpověděl, že mi po příletu bude proplacena (možná). Takže další cestovní výdaj je 16.000 CZK. E-maily nejspíše také budou brzo ke shlédnutí - jelikož obsahují spoustu záživného materiálu.

5) Očkování - v mailu mi bylo doporučeno, jaké očkování bych si měl udělat. V očkovácím centru mi samozřejmě poradili a jen tak tak se to stihlo do mého odjezdu (Břišní tyfus, Meningokoky a Cholera) - naštěstí Zanzibar není tak nebezpečný jako jiné státy Afriky. Takže další výdaj je 6.000 CZK, při čemž mi pojišťovna proplatila 1.000 CZK nazpět.
! Momentálně je skutečnost taková, že majitelé nyní nabírají zaměstnance s tím, že žádné očkování není potřeba. Jsem zvědav, zda by s nimi souhlasil i náš kolega, který se vracel v podobném termínu jako já - V Česku se po 15 letech objevila cholera, dva muži se nakazili v Tanzanii.

6) Vemte si teplé oblečení - aby to vše nepůsobilo moc špatně, toto byla velmi dobrá rada. Zhruba 2 měsíce v roce totiž stále prší a fouká vítr. Opravdu vám může být zima, což jsem stále nechápal do té doby než jsem dostal chřipku.

A jsem připraven na cestu - bankovní účet je slušně vybranej, ale zase mohu jet pracovat do Tulie :)
Po cestě proběhlo vše v klidu a po 14 hodinách cestování vystupuji z letadle, kde na mě vydechne smrt v podobě 95% vlhkosti. Rychle se dostávám na imigrační, kde dle instrukcí vyplňuji business vízum a jdu ho zaplatit. Po platbě se vracím na imigrační, kde prostudují můj pas a platbu a ptají se, kde je ten druhý co je se mnou. S vykulenýma očima jsem ze sebe vyhrknul, že jsem sám a jedu na business vízum. Úředník mi oznámí, že mi na pokladně naúčtovali turistická víza pro dvě osoby - v tu chvíli jsem si uvěmil, že už nejsem v Evropě a musím s mnohými lidmi jednat jako s opicemi. Vracím se tedy k pokladně, doplácím zbytek a po hodině se dostávám z letiště s pochybným razítkem v mém pasu. Na letišti mě vyzvedne řidič ve své vytuněné káře a jedeme směr resort. Cesta trvá asi hodinu a nestačím se divit jak funguje místní provoz - největší vozidlo má vždy přednost, ale přijde mi že přednost tu na silnici mají spíše krávy.
Dorážíme do resortu, všude je mrtvo a na recepci pouze jedna recepční, která mě vítá s talířem ovoce. Po chvíli se ptám kde jsou všichni a proč mě nikdo nevítá 😂 Jasně, protože je právě 5 ráno a já jsem úplně rozsekanej po té cestě. Ve 2 hodiny odpoledne vstávam a pomalým krokem se vleču na recepci, kde už se na mě směje pan ředitel z pohodlí svého oblíbeného křesla. Dostávám základní info o resortu a jak to zde funguje. Mimo jiné také zjišťuji, že další den odjíždí šéfkuchař a my nemáme jiného - pozici tedy dočasně převezme jeho český zástupce - super chlap, který to vzal za své. Tak šéfkuchař předává základní info o F&B a další den opouští resort. Ve stejný den se také seznamuji s prvním českým majitelem, který je fajn, již nějákou dobu žije na Zanzibaru a má na starost především komunikaci s místními obyvateli a úřady. Druhý majitel tráví měsíc v Čechách a měsíc v resortu. Ten má na starost nepromyšlené stavby v resortu, přeplácanou zahradu a jiné ne moc přínosné věci. Při mém začátku tu zrovna nebyl, a tak na ty největší lahůdky si musíte ještě chvíli počkat do jeho příjezdu 😄 Dále mi bylo vysvětleno, že všichni zaměstnanci resortu (především management) fungujeme jako rodina a máme skvělé vztahy - tak asi proto si všichni vykáme, ale tohle také ještě rozvedeme v další části. A vzpomínáte na Operation Managerku, která se mnou dělala pohovor v Praze? Ještě stále tu nepracuje 😂

Přátelé a kolegové, díky za váš čas a doufám že i dnešní část vás skvěle pobavila jako ta předchozí. Určitě jste si všimli, že jsem článek na vaši žádost napsal delší, ale prosím pochopte, že je to velmi duševně náročné, jelikož se mnohokrát začnu smát třeba v metru mezi lidmi. Věřte, že ještě nejsme u konce a ještě bude pár zábavných příhod (třeba když u stolu zavládlo ticho, a Operations Managerka nám začala vyprávět, jak ji někde v českých vodách pokousal kapr) 🤣🤣
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama